BEZLEPKOVÁ DIETA!

I když je bezlepková dieta v dnešní době již poměrně rozšířená, spousta lidí je při informaci lékaře o nutnosti dodržovat bezlepkovou dietu zděšená a popravdě si zprvu vůbec neuvědomuje, co to všechno obnáší. Když jsem se asi před pěti lety dozvěděla, že moje dcera trpí celiakií, řekla jsem si: „tak nakoupíme bezlepkové pečivo“, bohužel to není tak jednoduché. Lepek obsahují i potraviny, u kterých by nás to vůbec nenapadlo (např. krabí tyčinky, lentilky, kořenící směsi). Je potřeba opravdu důsledně sledovat složení výrobků, naštěstí nám to výrobci usnadňují tím, že alergeny vyznačují tučně, za což jim opravdu děkuji, protože při velkém nákupu a při čím dál menších písmenech v textu na obalech, je to opravdu velká pomoc. Pojďme si ale podrobně vysvětlit, co to vlastně ten lepek je, jaký je rozdíl mezi celiakií, alergií na lepek a glutenovou senzitivitou a kterým potravinám je potřeba se vyhnout.

Lepek je bílkovina, která se vyskytuje v obilovinách, jakými jsou pšenice, špalda, žito a ječmen. Jiný název pro lepek je gluten a sestává ze dvou proteinů gliadinu a gluteninu. Nežádoucí reakce u citlivých jedinců vyvolává gliadin.

Lepek je žádoucí při pečení. V momentě, kdy je mouka smíchána s vodou, lepek tvoří síť bílkovin dávajících elastické vlastnosti, které umožňují těstu kynutí a vznik typické struktury.¹

Reakci na lepek dle principu obtíží rozdělujeme do tří základních skupin:

1) celiakie (asi 1 % populace),

2) alergie na lepek (také asi 1 % populace),

3) neceliakální glutenová senzitivita (asi 3 – 6 % populace).

Celiakie – je celoživotní autoimunitní onemocnění způsobené nesnášenlivostí lepku.

Lepek u celiaků vyvolává autoimunitní reakci (reakci imunitního systému zaměřenou proti vlastním buňkám), která vyvolá zánět tenkého střeva. Zánět pak vede k poškození až úplnému vyhlazení klků a mikroklků (výčnělků) na sliznici střeva. Tím se výrazně snižuje schopnost střeva trávit a vstřebávat potřebné živiny, což vyvolává celou řadu nejen střevních, ale i systémových příznaků. ²

Celiakie se zprvu nemusí vůbec projevit, popř. se vyskytují symptomy, které by nás ani nenapadly k celiakii přiřadit, např. bolest hlavy, chudokrevnost, únava, bolesti kloubů. Mezi střevní problémy pak patří především bolest břicha, průjem nebo naopak zácpa, nadýmání a plynatost.

U miminek se většinou celiakie objeví po zavedení příkrmu s obsahem lepku, u starších dětí a dospělých se celiakie může projevit až po výrazném zatížení organismu (např. dlouhodobý stres, těhotenstí a porod, nemoc apod.).

Alergie na lepek

Oproti tomu alergie na lepek je typickou potravinovou alergií, která se projevuje  velmi krátce po požití lepku v rámci několika minut až hodin. Nejedná se o autoimunitní reakci s následným poškozením sliznice tenkého střeva, ale o přehnanou reakci imunitního systému na jinak běžnou látku (alergen), v tomto případě lepek. Na rozvoji alergické reakce se podílí látka histamin. Hovoříme-li o alergii na lepek, je na místě zmínit také alergii na pšenici, lepek tvoří až 80 % bílkovin obsažených v pšenici, navíc i další proteiny obsažené v pšenici mají alergizující potenciál. U velmi citlivých osob může dojít až k rozvoji anafylaxe, což je život ohrožující stav. ³

Příznaky alergie na lepek mohou být kopřivka, otoky, podráždění v ústech, ztížené dýchání apod.

Neceliakální glutenová senzitivita (NCGS = Non-Celiac Gluten Sensitivity)

Existují jedinci, kteří na příjem lepku ve stravě reagují různorodými obtížemi (zažívacími i nezažívacími), a u kterých byla lékařsky vyloučena jak celiakie, tak alergie na lepek. Obtíže těchto pacientů odpovídají relativně nové diagnóze nazývané (ne zcela přesně) neceliakální glutenová senzitivita. Problém je, že pro tuto diagnózu dosud neexistuje žádný potvrzující test. Proto se těmto pacientům doporučuje vynechání lepku z potravy a sledování efektů tohoto opatření. Bezlepková dieta je zpočátku doporučována úplná na minimálně 1 – 2 roky, posléze je vhodné zkusit do diety zařazovat malá množství lepku a sledovat obtíže. Dosud není jisté, zda jde v případě neceliakální glutenové senzitivity o přechodnou či trvalejší záležitost.⁴

Čemu se tedy vyhnout při bezlepkové diětě?

Hlavním zdrojem lepku jsou obiloviny – pšenice (všechny druhy včetně špaldy, kamutu), žito, ječmen, oves (pokud není certifikován jako bezlepkový). A samozřejmě všechny potraviny s obsahem těchto obilovin, především pečivo a těstoviny: chléb, rohlíky, knedlíky, těstoviny, sušenky, dorty, palačinky, piškoty. Dále kuskus a kroupy, snídaňové cereálie (müsli, vločky a kukuřičné lupínky – pokud není uvedeno, že jsou bezlepkové).

Pozor také na skrytý lepek, který může být obsažen v různých dochucovadlech (bujóny, sójová omáčka), hotových jídlech, omáčkách a polévkách. Také v uzeninách (párky, klobásy, masné výrobky). Je třeba důkladně číst složení i u nákupu sladkostí (čokolády, karamelky, sladové bonbóny, zmrzliny).

Dále lepek obsahují nápoje – pivo (z ječmene), některé kávové nápoje (Melta, Caro), sladové výtažky.

Oproti tomu přirozeně bezlepkovými potravinami jsou: rýže, brambory, kukuřice, pohanka, jáhly, quinoa, amarant, teff, luštěniny, čerstvé maso, ryby, vejce, čisté mléčné výrobky.

1 (https://www.vyzivaspol.cz/lepek-gluten/)

2 (https://www.drmax.cz/pece-o-zdravi/alergie-na-lepek-nesnasenlivost-lepku-celiakie-jak-se-v-terminech-vyznat)

3 (https://www.drmax.cz/pece-o-zdravi/alergie-na-lepek-nesnasenlivost-lepku-celiakie-jak-se-v-terminech-vyznat)

4 (https://celiak.cz/onemocneni/neceliakalni-glutenova-senzitivita/)